Je tomu šest let, co se v polovině května roznesla zpráva, že Ardbeg Distillery uvolní do prodeje single malt Scotch whisky Ardbeg Ardbog.
Kromě svého pojmenování, jež bylo holdem hromadám rašeliny (v angličtině a plurálu „ardbogs“), která po usušení sloužila a stále ještě slouží k sušení sladu, tím hlavním magnetem bylo zrání. Sudy po Bourbon whiskey jsou stará vesta. Vzrušení do řad příznivců značky obstaraly sudy po manzanille, jedinečném typu sherry, jež díky nejtěsnější blízkosti Středozemního moře má vždycky lehce slanou příchuť. A právě toto sherry uložilo svoje DNA do dřevní hmoty sudů, v nichž whisky získala svůj slaný akcent.
Při příležitosti uvedení limitované edice Ardbeg Ardbog na světový trh vysvětlil Dr Bill Lumsden, plným titulem Ardbeg´s Director of Distilling, Whisky Creation and Whisky Stocks, volně přeloženo šéf Ardbegu skoro přes všechno, filosofii podobných plnění: „Rok co rok připravujeme pro naše příznivce něco zajímavého a svůdného díky tomu, že po léta shromažďujeme nápady, jak experimentovat. Některé časem úplně odmítneme, jiné vyzkoušíme. Ardbeg Ardbog je právě ten druhý případ.“
Počet láhví této desetileté whisky není v době, kdy jde dražená láhev do aukce, znám. Což asi nebude vadit ani sběratelům, ani alternativním investorům.
