Absinthy

Halucinace, zákazy, thujon, prokletí básníci, van Goghovo ucho, český absinth, zapalování cukru, překapávání vody, louche efekt a mnoho dalšího. S absintem je spojeno opravdu mnoho různých legend a mýtů. Některé jsou pravdivé, jiné méně, část vůbec.

V konečném důsledku je to ale vlastně úplně jedno. V první řadě se totiž jedná o skvělou dobrotu, která si svou výraznou chutí našla milovníky po celém světě. A proto na Alkohol.cz najdete desítky zajímavých kousků, které rozhodně za vychutnání. Více o absintu

Nejen původ, ale i nápoj samotný je opředený mnoha legendami. Nejznámější z nich vypráví o doktoru Pierre Ordinaire, který měl roku 1792 na svých cestách po Val de Travers absint vyrobit. Nejednalo se ovšem o alkoholický nápoj, ale o všelék podávaný k léčbě dny, epilepsie, ledvinových kamenů a dalších obtíží.

Jeho užití, jakožto alkoholu je spojené až s jménem majora Dubieda, který měl od jistých sester Henriodových koupit recept a na začátku 19. století započal s masovou výrobou v lihovaru s názvem Dubied Père et Fils.

Další legendou spojenou s absintem jsou jeho údajné halucinogenní účinky. Byl proto oblíben prokletými básníky či Oscarem Wildem. Počátkem dvacátého století byl dokonce v mnoha zemích Evropy zakázán, ale v 90. letech zažil své znovuzrození.

Absint v Čechách

Jednou z mála zemí, kde se v 19. století mohl absint popíjet byly právě Čechy. V roce 1920 Albín Hill založil likérku Hills a absinth, díky čemuž se nápoj stal velmi populárním – především mezi českými umělci, kteří ho popíjeli v uměleckých kavárnách a vinárnách.

Výroba a složení absintu

K výrobě absintu jsou nutné tři byliny, tzv. svatá trojice, a to pelyněk, anýz a fenykl, k nimž se přidávají další přísady. Bylinná směs se maceruje a následně 2x až 3x destiluje. Po destilaci se může nápoj buď stáčet, jako čirý absint nebo, pokud se macerace nepovede, se dobarvuje chlorofylem z bylinek, a tak získává svou typickou zelenou barvu.

Absint obsahuje i látku, která se jmenuje thujon, ta se do něj dostane macerováním pelyňku. Proč o něm mluvíme? Je to právě thujon, kterému se připisují halucinogenní účinky a kvůli kterému byl absint v mnoha zemích zakázaný – tuto domněnku vědci ovšem vyvrátili. Thujon má ve vysokých dávkách účinky nervového jedu, ovšem jeho koncentrace v absintu je nepatrná a ani v dřívějších dobách nebyla taková, aby měl thujon nějaké nežádoucí účinky.

Konzumace absintu

Způsobů, jak absint konzumovat je mnoho, jedním ze základních je ředění vodou. Nápoj se ředí v poměru 1:2 až 1:4, a to velmi studenou neperlivou vodou. Oblíbený způsob servírování je podávat absint s kostkou ledu na lžičce, která leží na vrchu sklenice.

V Čechách je populární jiný, velmi efektní, způsob konzumace absintu. Absint se podává s kostkou cukru, který nasákne absintem a zapálí se. Cukr díky tomu zkaramelizuje a začne odkapávat. Po dohoření se karamel zamíchá do absintu a drink je připravený ke konzumaci.

Ať dáte přednost klasickému, ve světe nejrozšířenějšímu, způsobu konzumace nebo si troufnete na odvážnější variantu, nechte se unášet na vlně absintového opojení z dob prokletých básníků.