Benefiční aukce Tornádové víno na pomoc vinařům zasaženým tornádem

Vinařství Miroslava Ježková, vinařská obec Moravská Nová Ves, podoblast slovácká

Naši nejstarší vinici vysázel můj děda roku 1932, tady pěstujeme víno ze starých odrůd s názvem Dědovo červené, Dědovo bílé a Dědovo růžové. Snažíme se vyrábět víno tradičním způsobem, přitom ale používáme moderní technologie – šetrné lisování, odkalení i řízené kvašení moštu. Máme svůj vlastní sklep ve sklepních uličkách Výmol, který otvíráme veřejnosti při různých vinařských akcích. Nabízíme taky řízenou degustaci s posezením.

Když jsem viděla, že se žene bouřka, chtěla jsem jít zachraňovat své oblíbené olivovníky. Naštěstí mě syn vtáhl zpátky do domu, tím mi nejspíš zachránil život. Schovali jsme se v koupelně a doufali, že se nic nestane starší dceři, která je těhotná. Právě se totiž sprchovala v horním patře a netušila, že se něco děje. Když okolo ní začaly létat věci, utekla na záchod, kde nejsou okna. Naštěstí jsme všichni přežili. Našli jsme i vyděšeného psa, jen slepice padly za vlast. Naše vinařství má zdemolovanou výrobnu, sklad lahví i strojů, zničený je náš dům a také domy sestry a rodičů. Na vinohradech tornádo poničilo hrozny i nosné konstrukce. Mockrát všem děkujeme za pomoc a ať vám naše víno chutná!

Vinařství Doležal, vinařská obec Hrušky, podoblast slovácká

Naše malé rodinné vinařství otce Jaroslava a syna Štěpána Doležalových se rozkládá v tratích Hastrmany, Písky a Staré vinohrady v Týnci. Pěstujeme odrůdy Chardonnay, Ryzlink rýnský, Rulandské šedé, Veltlínské zelené, Müller Thurgau, Cabernet Moravia, Frankovka, Zweigeltrebe, Rulandské modré a další. Ve vinici přísným řezem hroznů redukujeme sklizeň. Ve sklepě pak úrodu zpracováváme tradičními i moderními metodami. V naší nabídce najdete i skvělá archivní vína s přívlastky pozdní sběr nebo výběr z hroznů. Naše Slovácká vinařská podoblast nepatří mezi nejznámější, milovníci vín ji však vyhledávají pro zvláštní krásu, výrazné aroma a nezaměnitelný charakter svěží kyselinky.

Ten den hlásili krupobití. Proto jsem se domluvil s kamarádem, že se zajedeme podívat na vinohrady. Moje žena Jarmila zůstala doma s dvouletou dcerou. Cestou opravdu začaly padat kroupy, nejdřív jako golfové míčky a pak jako tenisáky. Kamarád za volantem pořád věřil, že dojedeme až na vinohrad. Otočil to, až když čelní sklo auta rozbila monstrózní kroupa. Přejeli jsme přes horizont a uviděli tornádo. I když jsme jeli na plný plyn, dorazili jsme až pár minut po tornádu. Musel nade mnou stát anděl. Vesnicí jsme neprojeli, všude ležely trosky, občas něco spadlo. Běžel jsem domů. V duchu jsem si pořád říkal, že můj dům určitě stojí, protože jsem ho postavil dobře. Pak jsem uviděl kostel bez střechy, a pak svůj dům. Taky bez střechy. Ženě jsem se nemohl dovolat a nikdo mi neotvíral. Už jsem se bál nejhoršího. Nakonec mi moje paní otevřela, úplně vyděšená. Zatímco tornádo řádilo, schovala se s dcerou v náručí do koupelny. Krčila se tam celé šílené minuty. Když jsem se na ni konečně dobouchal, celá v šoku mi strašně vynadala. Pak jsem obcházel příbuzné. Sestra přišla o dům před kolaudací. Prarodiče jsem našel v horním patře domu, kterému chyběl štít. Babička stála pod prázdnou oblohou. Dědeček, kterému je 94 let, říkal, že ani za války nebyly Hrušky tak rozbité. Moc a moc děkujeme všem, kteří nám pomáhají. Doufáme, že už brzy se budeme zase věnovat vínu.