Historie piva – Kompletní příběh tekutého chleba

Patříte k milovníkům zlatavého moku s čepicí pěny? Pak vězte, že patří k těm úplně nejstarším nápojům, které si lidé kdy vychutnali. Pivní historie se píše tisíce let, už od dob před naším letopočtem a místy se čte jako napínavá detektivka. Pohodlně se usaďte, nalijte si něco dobrého ke čtení a​ ponořte se s námi hluboko do dějin pivovarnictví v Čechách i ve světě.

Kde se vzalo pivo

O popularitě piva svědčí už jeho název. Pivo, tedy něco, co je určené k pití (podobně je tvořené třeba slovo osivo). A stejně tak je to v angličtině a němčině – slova beer i Bier pocházejí z latinského bibere, tedy pít. 

A odkud je pivo? Vznik nejstaršího piva se zpravidla připisuje starým Sumerům a předpokádá se, že jeho příběh začal před více než 10 000 lety na území dnešního Iráku. Sumerové měli dokonce svoji bohyni piva a pivovarnictví – Ninkasi. První důkazy o vaření piva se objevují v Iránu, kde se prokázala přítomnost fermentovaného obilí v hliněných nádobách. Vzhledem k tomu, že obilí kvasí samovolně, se nápoje na jeho bázi objevily na různých místech světa zároveň.​ Doklady o vaření piva totiž máme ze stejného období i ze staré Číny.​ 

První písemná zmínka, ze které se dá přibližně datovat vznik piva, pochází z období asi 2000 před naším letopočtem a je to záznam o pořízení nejlepšího piva od pivovarníka ze sumerského města Umma na území dnešního Iráku. Pivo se objevuje na řadě starých maleb, v básních i mýtech staré Mezopotámie, včetně slavného Eposu o Gilgamešovi. Víme, že pivo v té době vařily ženy a jako surovinu k výrobě piva používaly dvakrát pečený ječný chléb, který nechávaly zkvasit. 

Pivo hraje významnou roli i v dějinách starého Egypta. Královnu Kleopatra podle záznamů přišla o velkou část své popularity tím, že zavedla daň z piva.​ To jí lid vyčítal více, než války s Římem. Z Egypta se pak pivo dostalo nejen do Říma, ale také do starověkého Řecka​. Obecně ho ale tyto národy považovaly za nápoj barbarů a mnohem raději si vychutnávaly víno. Těmi barbary byli zejména obyvatelé dnešního Bavorska. I tady se vaření piva věnovaly ženy, později ale tento úkol převzali mnichové​. Nejstarší pivovary v moderním slova smyslu byly právě v klášterech. Mnichům vděčíme za přídavek chmele pro typickou nahořklou chuť.​

Do zbytku světa se vaření piva rozšířilo z keltských zemí a najdeme ho v hrdinských ságách jako je finský epos Kalevala. Dařilo se mu zejména v místech, kde nebyly vhodné podmínky pro pěstování vinné révy.

Zásadní byla pro výrobu piva zejména industrializace výroby v 18. a 19. století. Díky strojům se pivo mohlo vyrábět ve větším a jeho kvalita tolik nekolísala. Bohužel s industrializací ale přišla také standardizace a s ní nadvláda ležáků a velkých pivovarů. Až koncem 20. století se objevují první řemeslné pivovary, které znovu objevují původní výrobní procesy a experimentují s pivními styly. 

Historie vaření piva v Čechác​h

První zmínky o pivu v Čechách se objevují už v prvním století. Nejstarší české pivovary vznikaly nejčastěji v blízkosti klášterů, jako třeba na pražském Břevnově. Jedním z  nejstarších pivovarů v ČR je také ten v Cerhenicích, který se datuje do roku 1118. 

Ve 13. a 14. století měli právo varečné, tedy právo na vaření piva, pouze měšťané​ v královských městech, což vedlo k řadě sporů. To pak změnila v roce 1517 takzvaná Svatováclavská smlouva, která právo vařit pivo přiznala všem stavům – měšťanům, pánům i rytířům. Svatý Václav je také naším patronem piva.

Pro milovníky tradičního plzeňského piv​a bude možná překvapivé, že tenhle typ se objevil až v 19. století, kdy se plzeňští​ vzbouřili proti nevalné kvalitě lokálních piv a založili vlastní měšťanský​ pivovar, do kterého si pozvali bavorského sládka Josefa Grolla.​ Ten stál u zrodu dnes už legendárního, spodně kvašeného světlého piva s vysokým obsahem chmele. Pilsner se rozšířil do celého světa a dnes je v mnoha zemích synonymem ležáku. Značka Pilsner Urquell se vyváží do celého světa a pivo plzeňského typu se vaří i​ v zahraničí.

Ani pivovarnictví v ČR se nevyhnula industrializace a s ní roky „pivní nudy“. V posledních letech se situace dramaticky mění a malé pivovary v České republice​ vyrůstají jako houby po dešti a ukazují, že české pivo se zdaleka nerovná jen ležák. Díky těmto novým trendům se zvolna přidávají i velké pivovary a jejich nabídka se rozšiřuje, aby vyhověla mlsným jazýčkům moderních pivařů.

Ti holdují svrchně kvašeným pivům typu Indian Pale Ale nebo American Pale Ale, ochuceným pivům typu sour (hezky česky kyseláčům) a dalším specialitám. V nabídce Alkohol.cz si můžete ochutnat třeba netradiční spojení piva s ovocným sirupem. Oblíbená retro značka Limopivo stojí na pivu z rychnovského pivovaru Kněžna. Stejně jako je to u vín či destilátů je ve společnosti tendence ke snižování spotřeby alkoholu, takže nealkoholická piva a radlery zažívají svůj boom. Dobrou zprávou je, že u dnešních nealko piv už nepoznáte rozdíl v chuti a když zapátráte, najdete v této kategorii velmi zajímavé kousky, včetně těch svrchně kvašených. Další speciální kategorií jsou dia piva, která vyhledávají nejen diabetici, ale také ti, kteří se snaží vyhýbat přemíře sacharidů. Kromě označení dia se proto můžete setkat také s takzvaným dry, tedy suchým, pivem.

Čeští​ pivaři mohou nové chutě objevovat přímo v pivovarech, ale také na stále populárnějších pivních festivalech. Ty doporučujeme zejména v případě, že svůj oblíbený pivní styl teprve hledáte. Více o jednotlivých typech piva najdete ve spodní části stránky na našem e-shopu.

Jak se dělá pivo u nás a ve světě

Z čeho je pivo? Seznam surovin na výrobu piva zpravidla nebývá dlouhý, ale o to více se projeví kvalita jednotlivých ingrediencí. Základem je obilný slad (nejčastěji se používá ječmen, ale běžně se vyrábí i pivo například z pšenice), chmel, kvasinky a voda. Proces výroby je technologicky i časově náročný, ale pro zjednodušení se dá shrnout do několika kroků:

• Obilná zrna se namočí a nechají se naklíčit. 

• Po vysušení se rozdrtí a smíchají s horkou vodou. Proces pokračuje filtrací, po které zůstává nasládlá tekutina. Ta se přivede k varu a přidá se chmel. 

• Odvar se zchladí a nastupují kvasinky, které během fermentace přemění cukr na alkohol a postarají se o přítomnost oxidu uhličitého, který pivu dává typickou perlivost a v neposlední řadě čepici bílé pěny při čepování.

Ne všechna piva jsou přirozeně pěnivá. To platí třeba pro oblíbený irský stout Guinness, který pro vytvoření pěny potřebuje speciální pípu, která dodává při čepování dusík a pivo našlehá až na cestě do sklenice. Bublinky dusíku jsou menší ve srovnání s oxidem uhličitým, díky čemuž je stout typicky krémově hebký. 

Piva typu Pale Ale, IPA nebo stout se vyrábějí jednodušší, historicky starší metodou, která využívá vyšších teplot a svrchního kvašení. Celý proces je kratší a výsledkem jsou autentická piva s výraznou chutí. Moderní ležáky fermentují při nižší teplotě a jsou kvašené spodně. Jejich výroba je kvůli tomu zdlouhavější a výsledná chuť je čistší,​ s typickým řízem. Na závěr si ležáky důkladně poleží při teplotách těsně nad bodem mrazu, kdy se dále vyvíjí jejich profil. Malí výrobci s teplotou a dalšími faktory velmi rádi experimentují a zkoušejí neobvyklé postupy. Zkrátka se toho nebojí.

Už vám ze všech těch pivních informací vyschlo v krku? Na to bychom měli chutné řešení. Vyberte si z naší pivní nabídky. Na zdraví!