skladem ihned k odběru
položek v nabídce
je průměrná doba doručení
Bílá vína
Bílé víno je oblíbeným doplňkem nejen k vynikající večeři, ale je oblíbeným společníkem i při posezení s přáteli. Sklenku tohoto lahodného alkoholu si jistě rádi vychutnáte i při příjemném domácím večeru s drahou polovičkou.
Může být vyrobeno z bílých, růžových, červených, nebo modrých hroznů vinné révy.
Aby bylo víno krásně bílé, je třeba rmut, což jsou hrozny zbavené stopek a jadérek, ihned vylisovat a výsledný čistý mošt nechat zkvasit. Bílým vínům, která byla vyrobena z červených či modrých hroznů se pak říká klarety.
Dle cukernatosti hroznů se pak bílá vína rozdělují na několik druhů, které často předurčují i výslednou kvalitu. Více o bílém víně
V PRAZE
A IHNED K ODESLÁNÍ
PO PRAZE DO 90 MINUT
NÁKUPU NAD 5 000 Kč
Jednotka cukernatosti se udává ve stupních normalizovaného moštoměru (°NM). Rozlišujeme:
stolní víno - hrozny musí pocházet ze států EU, ale víno může být vyrobeno z libovolných hroznů. Tento druh mívá nejnižší kvalitu.
zemské víno - musí být vyrobeno rovněž z tuzemských hroznů, jeho cukernatost musí být nejméně 14°NM
jakostní víno - podmínkou je použití tuzemských hroznů moštových odrůd, má minimálně 15°NM,
jakostní víno s přívlastkem - nikdy se nedoslazuje. Vyrábí se z jedné moštové odrůdy, hrozny musí pocházet z jedné vinařské podoblasti. Podle obsahu cukru může být kabinetní (min. 19°NM), pozdní sběr (min. 21°NM), výběr z hroznů (min. 24°NM), výběr z bobulí (min. 27°NM), výběr z cibéb (min. 32°NM), ledové víno (min 27°NM), kdy hrozny byly sklizeny při teplotě -7°C a nižší, a ještě zmrzlé vylisovány. Posledním druhem je slámové víno (min. 27°NM), které má obdobné vlastnosti jako ledové víno, ale sníženého obsahu vody v hroznech se dosahuje nikoliv vymrznutím jako u ledového vína, ale sušením ve volném prostoru, na slámě či rákosu.
Dle obsahu zbytkového cukru pak můžeme bílá vína rozdělit na:
suchá: nejvýše 4 g zbytkového cukru / litr
polosuchá: 4,1–12 g zbytkového cukru / litr
polosladká: 12,1–45 g zbytkového cukru / litr
sladká: minimální obsah 45 g zbytkového cukru / litr
Drtivá většina bílých vín je dnes vyráběna pro okamžitou spotřebu, kdy platí pravidlo čím mladší bílé víno, tím lepší. Pouze v některých výjimkách je vhodné bílé víno skladovat a konzumovat po několika letech.
Všechna bílá vína je ideální podávat chlazená při teplotě 8-12°C, vhodná teplota konzumace je pak při 10-14°C. Víno by nikdy nemělo projít tepelným šokem.
Na světě se pěstuje okolo pěti tisíc odrůd vinné révy, ze kterých se vyrábí různé druhy vín.
Ty nejznámější odrůdy v Česku jsou:
Chardonnay pochází z francouzského Burgundska, je to víno s lahodnou chutí a pikantní kyselinkou. Má zelenožlutou až nazlátlou barvu a voní po zelených jablkách.
Müller Thurgau je odrůda vyšlechtěna křížením Ryzlinku rýnského a Sylvánského zeleného. Pro výborné pěstitelské vlastnosti a nenáročnost je dnes u nás nejrozšířenější odrůdou. Je zelenkavě žluté barvy, s typicky jemně muškátovým až broskvovými tóny.
Neuburské je rakouská odrůda vyžadující teplejší polohy. Vyznačuje se harmonickou, mírně nahořklou skořicovou chutí s nižší kyselinkou.
Rulandské šedé vzniklo ve Francii pupenovou mutací. Víno má zlatožlutou barvu, medově nasládlou vůni a typickou chlebnatou chuť.
Ryzlink rýnský pochází z německého Porýní. Rýnský výběr patří mezi nejkvalitnější vína a nazýváme ho "králem vín”. Je náročné na polohu a vyžaduje teplé slunné svahy. Víno je barvy zelené až žluté, vůně slabě muškátová, připomínající vůni kvetoucích lip.
Ryzlink vlašský má neznámý původ, u nás jedna z nejvíce pěstovaných odrůd. Vyznačuje se světle zelenou barvou s jemnou nevtíravou vůní a svěží chutí, převažují ovocné tóny rybízu, případně angreštu.
Sauvignon pochází z Francie. Víno je světlezelené až zelenožluté barvy s typickou chutí po kopřivách, broskvích nebo černém rybízu.
Tramín červený je jedna z nejstarších a nejvýše hodnocených evropských odrůd. Vína jsou plná, s kořenitou chutí. Je pro něj chrakteristická výrazná medově hrozinková vůně se závany aromatických látek čajové růže.
Veltlínské zelené je na Moravě velmi rozšířená odrůda pocházející zřejmě z Rakouska. Svěží, jemně nahořklá mandlová a plná chuť s pikantní kyselinkou.
Druhů a typů vín je velké množství a je potřeba při nákupu pečlivě vybírat.
My rozhodně můžeme doporučit polosuchý rakouský ryzlink Selektion Karlsberg Riesling Reserve, kde již na první pohled poznáte, že nejde o žádného „mladíčka“. Barva je zlatožlutá s lehce oranžovými odlesky a ve vůni i chuti se snoubí meruňky a broskve.
Pokud máte raději vína suchá, jasnou volbou je lahodný kabinetní ryzlink vlašský od ZD Němčičky z roku 2016.
