Rozdíl mezi whisky a whiskey? A whiskey a bourbonem?

24. 4. 2020

Jak se liší whiskey a whisky? Jaký je rozdíl mezi whiskey a bourbon whiskey? A kam do toho všeho zapadá Jack Daniel’s a jeho Tennessee Whiskey? V tom nemají často jasno ani ostřílení milovníci těchhle zlatavých dobrot. My to vezmeme hezky popořádku.

Jaký je rozdíl mezi whisky a whiskey?

Rozdíl mezi whisky a whiskey je v jednom písmenku, které vzniklo rozdílným přepisem starého gaelského výrazu pro whiskey - uisge beatha, tedy „voda života“. Když tenhle malý jazykolam přecházel do moderního jazyka, Skotové ho přepsali jako „whisky“, Irové jako „whiskey“. Prameny mluví o tom, že irská whiskey v počátcích svou kvalitou převyšovala tu skotskou, a tak si Irové přidali E, aby se odlišili. S přílivem irských přistěhovalců se tahle forma pravděpodobně rozšířila i v Americe.

V dnešním světě se označení whisky nejčastěji používá pro ty skotské (kterým se mimochodem nesmí říkat skotské, pokud nebyly kompletně vyrobené a lahvované ve Skotsku). Ostatní obilné dobroty se označují jako whiskey. 

Jsou tu ale výjimky, jako třeba kanadská whisky, kde to má pravděpodobně co dělat s tím, kdo v zemi whisky rozšířil. A aby to nebylo moc jednoduché, i v Americe, kde se obecně preferuje whiskey, najdete rebely, kteří jsou pyšní na své skotské kořeny a zarytě trvají na whisky. Třeba Maker’s Mark Whisky.

Samostatnou kapitolou je japonská whisky. Ta má totiž skotskou krev. Může za to mladý Masataka Taketsuru, který se v roce 1918 vydal na studia do Skotska. Jako učeň prošel několika regiony, včetně vyhlášeného Speyside, aby se pak se vrátil domů a své znalosti tu zúročil. Nejprve v japonské palírně Yamazaki a později ve své vlastní, kterou dnes známe pod jménem Nikka.

Jaký je rozdíl mezi whiskey a bourbonem?

Rozdíl mezi whiskey a bourbonem je daný zejména složením a lokalitou. Bourbon se zrodil v 18. století v americkém státě Kentucky, kde se tak místní farmáři snažili zužitkovat nadbytek úrody kukuřice. Nouze naučila Dalibora housti a chudé zemědělce pálit kukuřičná zrna. A ještě že tak. Byla by škoda přijít o jedinečnou chuť bourbonu – sladší, než u whiskey, s typickými medovými tóny.

Aby se whiskey mohla nazývat bourbonem, musí obsahovat 51-80 % kukuřice. Výsledný profil záleží na tom, která obilnina dělá kukuřici společnost. Bourbony s obsahem žita jsou obecně sušší a kořeněnější. Patří mezi ně třeba Four Roses Single Barrel, Wild Turkey nebo Bulleit. Vyšší obsah pšenice naopak dodává elegantní jemnost, ke které se často přidávají jemně oříškové noty. Tady exceluje třeba značka Maker’s Mark. Populární Jim Beam stojí někde na pomezí s kombinací žita a pšenice.

Bourbon musí také pocházet výhradně z USA (nikoli pouze z Kentucky, odtud jen přišly ty nejslavnější) a zrát v nových opálených sudech z bílého dubu (déle než 2 roky, pokud chce nést označení straight bourbon). Další požadavky jsou na maximální obsah alkoholu po destilaci a při ukládání do sudů, ale nebudeme zabíhat do detailů. Kukuřice, sudy a Amerika nám k odlišení postačí.

A co je tedy ta Tennessee whiskey?

Jack Daniel’s. I když v americkém státě Tennessee najdete hned několik palíren, synonymem pro Tennessee whiskey se stal celosvětově právě Jack. 

Dalo by se říci, že Tennessee whiskey je v zásadě bourbon – obsahuje přes 51 % kukuřice a zraje v nových opálených sudech z bílého dubu. Je tu ale jedna specialita. A tou je takzvaný Lincoln County Process, tedy lincolnský proces.

Lincolnský proces spočívá ve filtraci vypáleného destilátu přes vrstvu dřevěného uhlí. Dřevěné uhlí se používá i v rumovém světě, kde se jeho pomocí odstraňuje nežádoucí barva u bílých rumů. V Tennessee pochází uhlí z pečlivě vybraných cukrových javorů a whiskey mu vděčí za typickou nasládlost, jemnost a trochu lehčí chuťový profil, než jsme zvyklí u tradičních bourbonů.

Tak, to by bylo. Whisky. Whiskey. Bourbon whiskey. Tennessee whiskey. Ale ono na terminologii ve výsledku stejně nesejde. Každý si musí najít to, co mu chutná. A že je z čeho vybírat.