Příběhy, které píše whisky: Jak se Popelka dostala na bál

27. 6. 2024 | Petr Pulkert
Kategorie: Whiskey

O skotské PopelceMilé děti… ehm, to raději ne. Dnes si budeme povídat o Popelce, která se nakonec dostala na bál a okouzlila všechny… To je příběh, který se ve světě whisky skutečně stal. Byla jednou jedna stará ušmudlaná a roky zavřená palírna s rezavými šaty pod rouškou prachu. Jmenovala se Bruichladdich. To je naše Popelka. A její příběh píše Jim McEwan, legendární mistr svého řemesla a jeden z nejslavnějších lidí v historii whisky průmyslu.

Palírna Bruichladdich byla založena v roce 1881 bratry Harveyovými na pobřeží ostrova Islay. Bratři nebyli ve světě whisky žádní nováčci, rodina vlastnila už 2 palírny v Glasgow, a tak využili své zkušenosti a vybudovali velmi moderní palírnu, do které instalovali nezvykle vysoké destilační kotle pro produkci lehkého destilátu. Šestimetrové kotle nechali vyrobit v Glasgow firmou Bennet and McLaren. 

popelka Bruichladdich

Obecně se bratři se svou novou palírnou nechtěli zrovna zařadit mezi menší tradiční palírničky na ostrově. Jejich plány byly mnohem smělejší. Palírna měla dodávat single malt whisky a spolu s dalšími rodinnými palírnami chtěli Harveyovi vytvořit soběstačný byznys s blended whisky. Nakonec se ale mezi sebou úplně nedohodli a palírna na Islay zůstala jako samostatně fungující dodavatel single maltu na trh se skotskou. To se ukázalo jako problém, protože Skotsko už bylo sladovou whisky z Islay zásobeno dostatečně. Palírna tak fungovala sotva na uživení sebe sama a byla v průběhu dalších desetiletí několikrát uzavřena

Po velkém požáru v roce 1934 chtěla rodina vytěžit peníze z pojistky a zbytek palírny rozebrat, ale nakonec se tak nestalo. Přesto byla palírna o tři roky později prodána za pouhých 8 000 liber. Spekulant Joe Hobbs ji obratem prodal za trojnásobek společnosti ASD (Associated Scottish Distillers), kde měl podíl.

Destilerie prošla částečnou renovací, ale ani v dalších letech se nedočkala kdovíjaké slávy. Opět byla několikrát uzavřena a znovu otevřena, v roce 1961 byla v rámci expanze uzavřena sladovna v areálu palírny, kapacita byla téměř zdvojnásobena a dodávku sladu začala zajišťovat sladovna Port Ellen. V 70. letech byla kapacita palírny už 1,5 milionu litrů čistého alkoholu ročně. Situace na trhu a „nadbytek“ dodávky sladové whisky v 90. letech však donutily majitele, kterými v té době byla společnost Whyte & Mackay, palírnu v roce 1994 trvale uzavřít.

Fuck off, Marku

Fuck off, Marku

Nedlouho po uzavření palírny se na ostrově Islay ocitl Mark Reynier, známý obchodník s vínem a také s whisky. Užíval si tu cyklistiku a při jedné z projížděk se chtěl zastavit i v palírně Bruichladdich, aby se na vlastní oči podíval, jak se zde whisky vyrábí. Ke svému údivu ale narazil na zavřenou bránu s řetězem a cedulí s nápisem „NO VISITORS! PLANT CLOSED“ („ŽÁDNÍ NÁVŠTĚVNÍCI! TOVÁRNA UZAVŘENA“). To ho udivilo a umocnilo jeho zvědavost: „Továrna? Jaká továrna, vždyť je to palírna“. Když pak viděl muže přecházejícího po areálu, začal cloumat s brankou a přivolal si ho. Slušně se ho zeptal, zda by mu mohl otevřít, aby se podíval dovnitř. Reakce zrovna neodpovídala pověstné pohostinnosti a srdečnosti místních: „No. Fuck off!“ (Ne, vypadni!).

A tak se budoucí majitel palírny se staženým ocasem odporoučel na kole zpátky do hotelu, kde své zklamání spláchl několika panáky whisky. Zde poprvé zauvažoval, že palírnu koupí. Jelikož se nápad zdál dobrý i další den ráno, začal pravidelně psát společnosti Whyte & Mackay a dělat nabídky na koupi. Byl ale stále dokola odmítán.

Mark Reynier

Mezitím už místní sepisovali petice a snažili se přesvědčit společnost Whyte & Mackay, aby palírnu opět otevřela. Její uzavření mělo na obyvatele malinkého městečka obrovské dopady. Ani jim se však nedostalo potěšující odpovědi. 

Trvalo to dlouhých 6 let a asi už jim vytrvalý Mark lezl na nervy, a dost možná pomohlo i jednání s vlastníkem Whyte & Mackay, americkou společností Fortune Brands, ale v roce 2000 nakonec souhlasili s prodejem palírny za 6,5 milionu liber. S jedním ultimátem - peníze musí být na účtu do 19. prosince v poledne. Zběsilé shánění financí skončilo jen pár minut před polednem, kdy účetní naposledy přepočítala libry a Mark Reynier se společníkem Simonem Coughlinem mohli slavit.

Přečtěte si i další příběhy ze světa whisky:

Ďábel​ ve whisky
Č​erná magie z palírny Bruichladdich
Šílený vědátor nebo génius?
Jak vznikla trojhranná láhev Glenfiddich?
Jak se Popelka dostala na bál – tenhle článek jste právě přečetli
Whiskový Bentley Macallan

Vyzkoušejte dobroty z článku