Což takhle dát si cider?

Se stoupajícími teplotami stoupá i poptávka po osvěžení. V Čechách to tradičně znamenalo jediné – zvýšenou spotřebu piva. Zejména v posledních letech ale vstoupil do hry další silný hráč – cider. A když cider pivo asi úplně nepřetlačí, jeho popularita roste. V tomto článku se na něj proto podíváme zblízka. Kde se u nás vzal a jak se vyrábí?

Co je cider?

Cider je, zjednodušeně řečeno, jablečný alkoholický nápoj vyrobený z kvašeného moštu, který si vychutnáte studený na ledu, ale velmi populární je také svařený cider, často s přídavkem nějakého toho destilátu a aromatickým kořením, jako je skořice nebo badyán.

Stejně jako u vína, i u ciderů existuje celá řada typů. Rozlišujeme cidery domácí a průmyslově vyráběné, tradiční a moderní. Pak apple cidery perlivé, neperlivé, kvašené v láhvi (dokonce i stejnou metodou jako se používá u šampaňského), sycené, suché, sladké… Méně častým typem je cider hruškový, kterému se říká perry. No a pak jsou tu ochucené ovocné cidery, třeba s lesními plody.

Když už jsme u srovnání s vínem, i cider se dá vyrábět s láskou a péčí tradičním způsobem a výsledkem jsou výjimečné lahůdky. Kvalitní cider se vyrábí ze 100% čerstvé šťávy, nechává se pomalu fermentovat a zkvašený jablečný mošt se pak často nechává dále zrát v dubových sudech. Zkvašená jablečná šťáva se pak filtruje, případně síří a lahvuje, podobně jako víno.

Obsah alkoholu v cideru se liší podle země výroby. Lehčí typy, jaké se vyrábí třeba ve Francii (tam se jim říká cidre), jsou sladší a obsahem alkoholu se pohybují kolem 3 %, britské tradiční cidery bývají sušší, silnější a obsah alkoholu se může šplhat až přes 8 %. 

K největším konzumentům cideru patří Británie. Na britských ostrovech, ve Francii i v Americe je běžné lisovat domácí jablečný mošt a z něj pak probíhá výroba cideru hezky podomácku. Vždyť co udělat z jablek lepšího, než parádní pití. V posledních letech se tradice ciderů rozmáhá i u nás v Čechách. Protože jablek je tu dostatek, i tady se už lisuje a kvasí o sto šest. A k naší nemalé radosti se na trhu objevují i skvělé české cidery.

Nakonec jedno varování – v Americe se pojmem cider často označuje nefiltrovaná jablečná šťáva, která se často pije horká se svitkem skořice. Pro alkoholický nápoj se tu používá termín hard cider.

Jak se vyrábí cider

Z čeho je cider? Vyrábí se z jablek všech typů – těch sladkých i těch pikantně navinulých. Každá odrůda má své vlastnosti a v chuti ovlivňuje výsledný nápoj. Existují ale vyšlechtěné, takzvané ciderové odrůdy, kterým to sluší nejvíc. Paradoxně jsou to pro dobrý cider jablka chuťově velmi nevábná, kyselá a s výraznou tříslovinou. 

Výroba originálního cideru začíná rozdrcením jablek a vylisováním moštu. V domácích podmínkách se mošt nechává kvasit v demižonech, sudech nebo nerezových tancích. Stejně jako u vína, i tady je důležitá teplota fermentace, aby se uvolnilo maximum chuti a vůně. Délka kvašení může trvat od několika týdnů až po několik měsíců. Čím déle necháte mošt fermentovat, tím méně bude ve výsledném cideru cukru a tím vyšší bude objem obsaženého alkoholu.

V průmyslové velkovýrobě se mošt často nahrazuje levnějším jablečným koncentrátem, který se nechává kvasit ve velkých tancích. Také se tu běžně využívá míchání (blendování), podobně jako u whisky nebo rumu. Jednoduše se kvasí mošty různých odrůd a pak se mísí v poměru pro požadovaný profil výsledného nápoje. Vyšší perlivosti cideru výrobci dosahují dodatečným sycením CO2. U přírodních, tepelně neupravených ciderů vznikají bublinky dalším zráním přímo v láhvi. A když se cider nepovede? Vždycky je možnost vypálit z něj calvados nebo applejack.

Z historie cideru

Protože jabloně rostou po celém světě, je nemožné s jistotou říct, kdo vyrobil první cider. Ví se, že alkoholické nápoje z jablek vyráběli staří Řekové, Římané i Keltové. Také víme určitě, že cider za svou slávu vděčí do velké míry vojenským výpravám a době ledové. 

Vojáci římského impéria ciderovou kulturu šířili během četných invazí, stejně jako velké množství jablečných odrůd. Kolem roku 50 našeho letopočtu obsadili britské ostrovy a nevědomky položili základy budoucí ciderové velmoci. S křesťanstvím se výroba cideru přesunula také mezi anglické mnichy, kteří sázeli vlastní jablečné sady a výsledný cider prodávali veřejnosti. 

V roce 1066 proběhla další, tentokrát normanská invaze. S ní se z Francie do Británie dostaly tříselnaté odrůdy jablek – ciderový svatý grál. Normané přinesli také efektivnější technologii lisování a výroba cideru se rozjela naplno. Mezi 14. a 19. stoletím pak pozici cideru upevnil globální pokles teplot během takzvané malé doby ledové. To znamenalo jistý konec pro vinnou révu, která se do té doby přes nepříliš vyhovující podmínky v Británii pěstovala, a ultimátní vítězství jablek nad hrozny. 

Do Ameriky a dalších koutů světa se jablka a s nimi i cider dostaly s kolonizací. Velké oblibě se tu domácí výroba cideru těšila zejména v dobách prohibice. Po jejím skončení zájem o jablečný nápoj poklesl, aby se ve 20. století cider znovu vrátil do hry. Je tu zlatá éra cideru. Užijte si ji naplno. Prozkoumejte kategorii ciderů a s chutí do objevování.