Víno

VÍT HEPNAR
POMOHU VÁM S VÝBĚREM VÍNA
Pravidelně vám budu přinášet informace ze světa vína a pomohu vám s volbou vína k danému pokrmu či příležitosti.

 

Top produkty

Víno je alkoholický nápoj, který se vyrábí z čerstvých hroznů vinné révy. V České republice se vyprodukuje nejvíce vína bílého, pak červeného a nakonec růžového, ročně je to celkem 600 000 hl vína. Odrůdy vinné révy pro výrobu vína můžeme zjednodušeně rozdělit na bílé (pro výrobu bílých vín) a modré (pro výrobu červených vín). V našich podmínkách probíhá sběr hroznů na vinicích od konce srpna do konce listopadu. Výjimkou je ledové víno, které se vyrábí z hroznů, které byly sklizeny při teplotách minus 7°C a nižších.

Jak bude víno kvalitní, to záleží především na kvalitě sklizených hroznů, jak říkají vinaři „Víno se nedělá ve sklepě, ale na vinici". Po utržení hroznu z rostliny záleží už jen na samotném vinaři, jestli dokáže potenciál hroznu „přetavit“ v kvalitní víno. Vinaři tak jako ostatní zemědělci sklízí to, co zaseli. V případě vína zúročují péči, kterou mu celou sezónu věnovali. Na kvalitu hroznů má vliv hned několik faktorů - jestli je daná odrůda vysazená na správné půdě a ve správné oblasti, stáří a kvalita vinic, výnosnost na hektar, kvalitní sběr a samozřejmě také počasí v daném ročníku.

Po sklizni následuje proces odstraňování třapin od zbytku hroznu takzvané odzrnění. Třapiny (stopky) tvoří asi 4% hmotnosti hroznu a obsahují především třísloviny. Je potřeba to provést velmi šetrně, protože nechceme, aby se stopky z bobulí dostaly do výrobního procesu vína. Třapiny jsou odpadem a mohou se použít třeba jako hnojivo na vinici. Takto upravené bobule se nazývají rmut.

Lisováním se oddělí šťáva z vína od slupek z bobulí. Po vylisování se šťáva (mošt) většinou odkaluje. Při lisování jde o to dostat z bobulí maximum šťávy, ale zároveň udržet kvalitu získaného moštu. Čím šetrnější lisování, tím kvalitnější mošt a tím pádem i víno, pozor je potřeba dát především na nechtěné narušení peciček v bobulích, tím by se do vína dostaly hořčiny a trpkost.

Mošt se následně lisuje a nechává se kvasit 7 až 30 dní v závislosti na odrůdě vína. Při kvašení se do vína uvolňují třísloviny a barviva ze slupek, díky kvasinkám se z hroznového cukru stává alkohol a oxid uhličitý. V této fází se získaný mošt pomalu mění na víno. Především u červených vín se často po hlavním kvašení provádí ještě jablečno-mléčná fermentace, tedy přeměna hrubé kyseliny jablečné na hladší kyselinu mléčnou.

Výroba červených vín se od bílých liší tím, že se rmut lisuje až poté, co prokvasí spolu se slupkami.

U růžových vín se rmut z modrých hroznů nechá několik hodin naležet, aby došlo k částečnému uvolnění červeného barviva ze slupek. Poté se vylisuje a dále zpracovává jako bílé víno.

Další fází výroby vína je jeho školení. Nazývá se tak soubor operací, které provádí sklepmistr od lisování až po lahvování vína, a které mají za cíl zvyšování jeho kvality. Jde například o čiření, při kterém se nečistoty a nežádoucí látky za pomoci takzvaných čiřidel usazovány na dně, aby se oddělily od zbytku vína. Dalším ze způsobů školení je filtrace, která zbavuje víno pevných částic. Čím jemnější je použitý filtr, tím víc částic se odfiltruje. Přídavek oxidu siřičitého brání vínu v oxidaci, říká se tomu síření a tento proces je potřeba provádět velmi šetrně, aby nebyl znát na výsledné chuti vína. Zrání vína významně ovlivňuje jeho budoucí vlastnosti, používají se skleněné nebo dřevěné nádoby, ve větších vinařských zařízeních nerezové tanky. Víno barrique má název podle dubových sudů, ve kterých víno zraje a částečně přejímá jejich vůni

Lahvování probíhá buď ručně (ruční plnění i špuntování) nebo na automatické lince.

Víno se dělí dle barvy na bílé, červené a růžové, dle obsahu cukru na suché, polosuché, polosladké a sladké. Dále rozeznáváme víno stolní, zemské, jakostní a víno s přívlastkem. Víno s přívlastkem se vyrábí z hroznů, rmutu nebo moštu jedné moštové odrůdy révy vinné, podle té se pak víno jmenuje.

Barva hroznů určuje barvu vína, zda bude bílé či červené, od barvy vína se pak odvíjí způsob jeho konzumace. Doporučená teplota pro podávání bílého vína je 8-12°C, konzumace pak při 10-14°C, červené víno se obvykle podává chlazené na 12-15°C a konzumuje na 14-17°C. Víno by nikdy nemělo projít tepelným šokem. Je proto velmi důležité ho uchovávat v takových teplotách, ve kterých bude podáváno. Každý milovník vína by měl mít doma alespoň chladící skříň na víno, která uchovává vína v několika teplotních zónách. Pokud se budete snažit víno před podáváním rychle vychladit, spíš mu tím uškodíte. Chladící nádoba na stole zaručí, že bude mít víno po celou dobu podávání stejnou teplotu. Kbelík s ledem je přípustný pouze u sektů.

Ani červená vína se nedoporučuje podávat při pokojové teplotě, vždy je potřeba je o několik stupňů ochladit. Nevhodným skladováním vína zmaříte veškerou energii, která do něj byla vložena.
 

Náš tip

 

Ocenění a certifikáty

Spoluzakladatel gourmet restaurace Le Terroir, sommelier Vít Hepnar, získal řadu ocenění v sommelierských soutěžích.

 

Kalendář akcí

Nenechte si ujít novinky, kdy a kde probíhají nejzajímavější akce související s vínem. Aktuální informace ze světa milovníků vína.

 

Sommelierské kurzy

Pokud si chcete prohloubit svoje znalosti vína, zkuste jeden z našich sommelierských kurzů. Kurzy jsou určeny pro soukromou i profesionální klientelu.