Kudy teče whisky: Whisky ze Skotska

Skotská. Synonymum ke slovu whisky, dalo by se říct. Vždyť skotská je nejprodávanější whisky na světě a objevuje se na stolech všech světadílů (určitě i polárníci si dopřejí na zahřátí nějakou tu singlemaltku). Když jsme tedy před čase rozjeli sérii Kudy teče whisky, je jistě nasnadě vrátit se z putování zpět domů. 

Největší trh na světě

Trh se skotskou je obrovský, v roce 2030 má přesáhnout hodnotu 50 miliard dolarů. Zajímavé je, že zhruba ze 60 % se na něm podílí whisky ze stájí pouhých dvou společností - Diageo a Chivas Brothers. Diageo vlastní 28 palíren, mezi kterými najdeme i ikonické značky jako Lagavulin, Talisker, Oban nebo Clynelish. Kromě palíren pod ní spadá také největší značka míchané skotské - Johnnie Walker. 

Vedle toho korporát Chivas Brothers vlastní na dvě desítky palíren a už dle názvu společnosti je patrné, že ikonická míchaná whisky Chivas Regal pochází právě odtud. 

Vedle těchto dvou společností ale funguje další řada nadnárodních gigantů vlastnících více palíren skotské whisky (např. Beam Suntory, Bacardi, Louis Vuitton Moët Hennessy, Edrington a další). Většina palíren tak je v zahraničních rukou, jen zhruba čtvrtina palíren má stále své majitele ve Skotsku. A nakonec jen malé množství palíren je tzv. nezávisle vlastněných. Těch ale v posledních letech přibývá, a to především díky bezprecedentnímu nárůstu poptávky v posledních letech.

Noví „minihráči“ na scéně

Počet palíren ve Skotsku se za posledních 15 let výrazně změnil. Zatímco v roce 2010 zde fungovalo 97 palíren, o deset let později v roce 2020 už jich bylo 131 a v roce 2021 o dalších 8 více a dle SWA (Scotch Whisky Association) získalo dalších 22 subjektů licenci, nebo již palírnu staví. Podle nejaktuálnějších informací se nyní ve Skotsku nachází na 150 aktivních palíren whisky. 

Výrazně k tomu přispělo i uvolnění podmínek pro zakládání malých palíren v roce 2014. Mezi lety 2014 a 2018 bylo uděleno 45 nových licencí! Začalo vznikat mnoho palíren, z nichž některé, ačkoliv stále velmi nové, si již našly své pevné místo na whisky mapě, za všechny jmenujme například Ardnahoe, Ardgowan či Lochlea.

V kontextu těchto čísel je pak celkem úsměvné a překvapivé, že mezi lety 1983 a 2013, tedy během dlouhých 30 let, nevznikla žádná zcela nová palírna!

Nová palírna znamená nový příběh

Malým palírnám nahrává bezesporu také faktická změna v chování spotřebitelů. Přibývá těch, kteří se více do hloubky o skotskou zajímají a už je tolik neoslovují „mainstreamové“ single malty chrlené po milionech litrů. Stále více se zaměřují na limitované edice, single casky, nové metody používané při výrobě a také nové příběhy, které se často vážou k historickým místům a nebo třeba i etablovaným palírníkům. Vždyť ve zmiňované Lochlea se o whisky stará legendární John Campbell, který předtím působil neuvěřitelných 27 let v palírně Laphroaig a zasloužil se o to, že je tato whisky dnes kultovní. Kdo by od takového borce nechtěl ochutnat novou whisky z Lowlands, že? A co třeba whisky Wolfcraig od další legendy Richarda Patersona? A nebylo by fajn ochutnat whisky pálenou v místě, odkud pochází nejstarší dochovaná písemná zmínka o whisky? No prosím, račte sáhnout po Lindores Abbey, whisky z palírny založené v roce 2017. Máte rádi whisky Talisker z ostrova Skye? Proč tedy nezkusit Torabhaig, novou single malt whisky z jižního konce stejného ostrova?

A takto bychom mohli pokračovat ještě dlouho. Palíren z posledních 10 let je mnoho a každá vypráví jiný příběh. Všechny mají nějaký svůj vysněný recept, se kterým by rády uspěly na drsném poli skotské. Zde je alespoň můj výběr tří palíren, které mě z nějakého důvodu zaujaly:

Lagg Distillery

Na ostrově Arran již leží palírna Lochranza, produkující skvělou sladovou whisky nazvanou podle ostrova. V roce 2019 zde ale otevřela své brány zcela nová palírna Lagg. Název nese podle vesničky Lagg, jejíž jméno by se ze skotské gaelštiny dalo přeložit jako dutina nebo prohlubeň,​ ale v angličtině působí trochu komicky, protože lag znamená něco jako „neudržet krok s ostatními / loudat se“. ​Lagg se rozhodně neloudá, naopak jde kupředu svou cestou.

Chtějí produkovat whisky se zemitým a kouřovým charakterem, což veřejnosti předvedli v roce 2023, kdy už stihli vydat první plnění. To je samozřejmě jiné než ta z palírny Lochranza, ale pokud vám Arrany chutnají, může vás zajímat i fakt, že produkci Lagg má na starosti Graham Omand, který předtím působil právě v palírně Lochranza.

Raasay Distillery

Nedaleko pak leží malý ostrůvek Raasay, kde žijí necelé dvě stovky obyvatel, ale přesto zde v roce 2017 zatopila pod kotli zbrusu nová palírna, pojmenovaná podle ostrova, Isle of Raasay. I zde už stihli vydat svou whisky. Její láhev vás zaujme hned na první pohled. Je inspirována přírodou a místními zkamenělinami. 

Palírna produkuje nakouřenou i nenakouřenou whisky, a to, řekl bych, tradičními způsoby. Pro staření ale používají i méně obvyklé sudy a nebojí se experimentovat. Vždyť jedna z prvních whisky z palírny zrála v kombinaci sudů z dubu chinquapin, sudů po žitné whisky a sudů po červeném víně…

Ardnahoe

Velké vzrušení způsobilo otevření Ardnahoe v roce 2017. Palírna se totiž přidala k 8 již fungujícím na ikonickém ostrově Islay. Od poslední otevřené palírny Kilchoman v roce 2005 uplynulo v té době již 12 let, a tak whisky veřejnost celý proces od povolení k otevření bedlivě sledovala. 

Ani zde neponechali nic náhodě a v počátcích výroby si na pomoc přizvali toho snad nejpovolanějšího. Legendární Jim McEwan, který se proslavil svou prací pro Bowmore a následně Bruichladdich, dohlédl na první destilaci a „požehnal“ prvnímu new make spiritu, který vytekl z kotlů v říjnu 2018. Ačkoliv Jim v palírně nadále nepůsobí a pouze pomohl v rozjezdu, přesto lze jeho přítomnost považovat za jistou formu záruky, že whisky bude stát za to. Alespoň já bych ochutnal hned! Ardnahoe je však jedna z mála palíren, která nevypustila na svět whisky hned po dosažení zákonných tří let. Na první single malt se stále čeká, ALE oficiální datum vypuštění první whisky je stanoveno na květen letošního roku! Wow.

Znovuzrozené skotské palírny

Novou kapitolu však nepíšou jen zbrusu nové palírny, ale v posledních letech jsme se dočkali také renovací, rekonstrukcí a znovuotevření palíren dříve zaniklých. A z některých z nich se tedy člověku skutečně zvedají chlupy na rukou.

Port Ellen

Palírna byla na pobřeží ostrova Islay založena již v roce 1825 a s přestávkami fungovala až do roku 1983, kdy byla trvale uzavřena. S příchodem vlny single malt uvedl vlastník palírny, společnost Diageo, na trh xy různých plnění. Některá z nich doslova bořila aukce a osobně vnímám Port Ellen spolu s Brorou jako dvě palírny, které definovaly sekci „whisky ze zaniklých palíren“. Prostě whisky, které už nikdy nebudou… Alespoň to jsme si všichni mysleli. Diageo ale v roce 2017 šokovalo oznámením o plánovaném znovuzprovoznění Port Ellen a také palírny Brora (taktéž trvale uzavřené v roce 1983). 

Spící královna Port Ellen nakonec otevřela až letos, 19. března 2024, a to po celkové investici 185 milionů liber. K této slavnostní příležitosti vydala palírna dvojici 44letých whisky s názvem Port Ellen Gemini. Zájemci se již mohou do palírny podívat, bohužel 90minutová tour je dost vybookovaná, a to i přes vysokou cenu 200 liber.

Brora

Palírna Brora byla založena již v roce 1819 v oblasti skotské Vysočiny a, jak již bylo zmíněno, stejně jako Port Ellen byla trvale uzavřena v roce 1983. Po téměř 40 letech, 19. května 2021 z destilačních kotlů vytekl první new make spirit. Pro širší whisky publikum možná naděje, že někdy ochutná whisky z této palírny, protože existující láhve atakují v aukcích ty nejvyšší příčky. I tady se snaží v současnosti produkovat destilát co nejbližší tomu, který produkovala palírna před zavřením v 80. letech.

Rosebank

Pomalu by se dalo říct „svatou trojici uzavírá“, protože i třetí mnou vybraná palírna je ikonická. Tentokrát se přesouváme do oblasti nížiny mezi města Edinburgh a Glasgow. Palírna, které se přezdívalo „Král nížiny“ byla založena již v roce 1798 a nadobro ukončila provoz v roce 1993. I tady se však majitel, společnost Ian Macleod Distillers, nechal nejspíše strhnout ohromným whisky boomem a rozhodl se investovat do znovuuvedení palírny do provozu. Po 30leté odmlce pak v červenci 2023 Rosebank ožila a letos by měla být otevřena pro veřejnost. První naplněný sud již zraje ve skladech a jak jinak, i zde se budou snažit profilem co nejvíce přiblížit whiskám z minulosti. Rosebank údajně bývala nejlehčí a nejvíce květinovou whisky ve Skotsku, tak uvidíme…

Trojice ikonických palíren, tři „zaniklé a znovuzrozené palírny“, tři velmi vyhledávané značky whisky ve světových aukcích, tři modly. Říkejme jim jak chceme. Na každý pád i investice do jejich znovuotevření ukazují, jakého bezprecedentního stavu na trhu skotské whisky jsme svědky. A já bych řekl, že máme vážně kliku, alespoň z whisky pohledu, že žijeme v téhle době.

Kudy teče whisky – přečtěte si další články:

Kudy teče whisky č. 1: Protinožci a whisky? Rozhodně ano! (Austrálie a Nový Zéland)
Kudy teče whisky č. 2: Taiwan a jeho místo na whisky mapě
Kudy teče whisky č. 3: Whisky z Číny​
Kudy teče whisky č. 4: Whisky z Indie
Kudy teče whisky č. 5: USA? Jack a Jim nejsou jediní hráči
Kudy teče whisky č. 6: Izrael či JAR? Ano, i tady najdete palírny whisky
Kudy teče whisky č. 7: Whisky z Japonska
Kudy teče whisky č. 8: Whisky v každém koutu Evropy?
Kudy teče whisky č. 9: Whisky z Německa a zemí Beneluxu
Kudy teče whisky č. 10: Whisky ze Skandinávie a Islandu
Kudy teče whisky č. 11: Irská medicínka, návrat domů
Kudy teče whisky č. 12: Whisky ze Skotska – tento článek jste právě přečetli