Michal Horáček - Český kalendář

 
A je to v košíku!
Michal Horáček - Český kalendář 1 Ks Michal Horáček - Český kalendář   0 Kč s DPH Cena celkem 0s DPH
  • Kód produktu: 8994
Český kalendář získáte nyní ke každé objednávce zdarma v digitální podobě, spolu s kompletním bookletem plným fotografií v PDF a bonusovou skladbou. Běžná cena: 280 Kč Nové album Michala Horáčka Český kalendář je… Více
Tento produkt už není v naší nabídce
KAMENNÁ PRODEJNA
V PRAZE
97 % ZBOŽÍ SKLADEM
A IHNED K ODESLÁNÍ
EXPRESS DODÁNÍ
PO PRAZE DO 90 MINUT
DOPRAVA ZDARMA PŘI
NÁKUPU NAD 5 000 Kč
Podrobný popis produktu

Český kalendář získáte nyní ke každé objednávce zdarma v digitální podobě, spolu s kompletním bookletem plným fotografií v PDF a bonusovou skladbou. Běžná cena: 280 Kč

Nové album Michala Horáčka Český kalendář je nepochybně mimořádným projektem.
Nejen proto, že na albu najdete 24 interpretů od Vojty Dyka a Anety Langerové přes Janu Kirschner, Michaela Kocába, Katarínu Koščovou, Báru Basikovou, Jardu Trabanda Svobodu, Lenku Novou, Františka Segrada, Lenku Dusilovou, Ondřeje Rumla, Szidi Tobias a další až po Zdeňka Svěráka. Zvláštností Českého kalendáře je i to, že jeho písně vytvořili nejen věhlasní skladatelé jako Petr Hapka, ale i umělci dosud neznámí: ti, kteří Michalu Horáčkovi během let posílali svá zhudebnění jeho balad prostřednictvím internetu. Z 1,100 předložených skladeb Michal Horáček posléze vybral 32 těch, které ho zaujaly nejvíce.
Balady Českého kalendáře, který vznikl jako doslova národní dílo, jsou věnovány proměnám kalendářního roku. Mezi "vypravěči" jsou nejen ženy a muži podobní komukoli z nás, ale i brankář hokejového týmu nebo Pražské Jezulátko. Vyprávějí o české zkušenosti vášnivě i melancholicky, se smutkem i s humorem, s úzkostí a touhou - jak je tomu ostatně u projektů Michala Horáčka  vždy.
Český kalendář vychází digitálně na ClickMusic s kompletním bookletem, plným fotografií v PDF a bonusovou skladbou, kterou na fyzickém nosiči nenajdete.    https://www.facebook.com/ceskykalendar  http://www.ceskykalendar.cz/

 

Český kalendář je komplexní projekt (básně, písně, divadelní představení), který spojuje jeden motiv: villonské balady.

Balada byla známa už ve 12. století; skládali je především francouzští a angličtí trubadúři. Rozsáhlou sbírku vytvořil vévoda Orleánský během let svého zajetí v Anglii (1317-1341), žánr však nejvíce proslavil Francois Villon (narozený asi 1331). Českou tradici zahájil překladem Villonových balad Jaroslav Vrchlický (1883), vlastní téma zpracoval ve dvaceti básních Jiří Mahen (1908), nejznámějším dílem se však stalo Nezvalových 52 hořkých balad věčného studenta Roberta Davida (1936). V roce 2008 obrátil svou pozornost k tomuto žánru i Michal Horáček; ten se na rozdíl od Nezvala nevěnuje politickým tématům, ale cyklickému času kalendářního roku, jak jej prožívají současní Češi.

Villonská balada je charakteristická svou formální náročností. Básník smí použít pouze tři rýmové koncovky (A,B,C) a musí dodržet jejich použití ve struktuře, kterou si zvolí (například ABABBCBC, nebo, za použití rýmu obkročného, ABBAACCA). Kromě toho musí pro 8., 16., 24. a 28. řádek použít tentýž refrén a celou baladu podřídit zvolené metrice, například iambu, trocheji nebo daktylu.

Výběr z balad Michala Horáčka uskutečnila a pro knižní vydání připravila bohemistka Daniela Iwashita. "Při obecném tíhnutí k snadnosti a beztvarosti," říká editorka v doslovu, "řeč splývá v jakési neartikulovaného mumlání. Autor Českého kalendáře se naopak zavazuje k co nejobtížnější formě, která prověřuje v první řadě slovesné řemeslo. Řemeslné naplnění formy (vulgárně řečeno poskládání slovního materiálu na příslušná místa tak, aby nic nepřečnívalo) však není totéž co ztvárnění formy, není to cíl, ale jen vstupní podmínka." Jinými slovy: zvládnutím formy hra nekončí, ale naopak začíná. "Ideálem je," prohlásil Michal Horáček, "aby čtenář vstoupil do příběhu, konfrontoval jej se svou vlastní zkušeností a vposledku si ani nevšiml, že se slova řadí podle nějakých formálních pravidel".
Sbírku, nazvanou Český kalendář, v dubnu 2012 vydává Nakladatelství Lidové noviny, doprovázejí ji fotografie Jindřicha Štreita. Knihu v grafické úpravě Vladimíra Vimra si můžete zajistit nejen v knihkupectvích, ale i proklikem na záložku "Kniha" na homepage této webové stránky (Nakladatelství Lidové noviny Vám jim pošle na dobírku).

Michal Horáček se však nespokojil jen s básnickou sbírkou. Už roku 2009 vyzval prostřednictvím internetu “všechny, které moje balady inspirují” k tomu, aby je zhudebňovali (tato možnost je stále otevřena, v případě svého zájmu navštivte www.kudykam.net, rubriku Příležitost pro autory). Cílem bylo objevit a do tvůrčího procesu zapojit veškerý současný talent, a to bez ohledu na cokoli, zejména na dosavadní renomé – přáním Michala Horáčka bylo vytvořit písňové album jako doslova národní dílo.
Po třech letech získává ČK více než 1,000 zhudebnění. Od autorů proslulých (Petr Hapka) přes aktéry klubové scény (Zuzana Homolová, Katarína Koščová, Petr Linhart) až po ty dosud zcela neznámé (například Hynek Koloničný pracuje jako montér v Českém Těšíně). Michal Horáček z nich vybírá a za účasti mnoha předních českých instrumentalistů ve studiích natáčí 34 žánrově velmi pestrých kompozic. Přicházejí je zpívat Vojtěch Dyk, Zdeněk Svěrák, Bára Basiková, Lucia Šoralová, Lenka Nová, František Segrado, Petr Spálený, Jarda Traband Svoboda, Ondřej Ruml, Szidi Tobias, James Harris a mnozí další.

Vznik tohoto díla plně umožnil teprve dravě se rozvíjející fenomén internetu. Díky jemu mohl básník a producent oslovit doslova kohokoli. Zajímavé je jistě i to, že kromě českých tvůrců posléze přispěli i skladatelé ze Slovenska, Rakouska, Francie... Album se chystá k vydání v říjnu 2012.

Osobní příběh několika z tvůrců postupně zaznamenával tým mladé režisérky Hany Třeštíkové. Vznikl tak časosběrný dokument, silný neopakovatelnými charaktery a autentickými lidskými příběhy. Ten bude i součástí alba.

Třetí podobou Českého kalendáře je inscenovaný koncert, uváděný na jevišti pražského Švandova divadla. A to od ledna 2012 každou třetí neděli v měsíci. Autorem konceptu a režisérem je Dodo Gombár, scénografii vytvořila Michaela Hořejší a živě hrající kapelu sestavil a řídí Matej Benko. Vstupenky si rovněž můžete zajistit prostřednictvím této webové stránky (proklikem na web Švandova divadla, kde je možné zakoupit je online).

Knihou, albem a divadelním představením se však příběh Českého kalendáře nevyčerpává. Například Lucia Šoralová připravuje album pod názvem Yes, You Can, jehož obsahem budou její vlastní zhudebnění balad Michala Horáčka, připravují se i mimopražské koncerty. A zejména průběžně vznikají balady další, jako základ budoucích projektů.
Průběh tvůrčího procesu, dokumentovaný fotografiemi Jana Trnky, můžete prostřednictvím této stránky sledovat (a svobodně komentovat) i vy.
 

(Zpracoval Jakub Touzar)
Podobné produkty

Recenze a hodnocení
Ještě není žádne hodnocení buďte první